Oblasti zájmu

Finanční právo

.

studijní programy

.

Finančním právem můžeme rozumět právní strukturu dohlížející na odvětví finančních služeb a regulaci finančních trhů. Rovněž hraje klíčovou roli při podpoře stability, rovnosti a ochrany spotřebitelů. Je to samostatné právní odvětví patřící do oblasti veřejného práva, kde jeho normy upravují vztahy vznikající v procesu tvorby, rozdělování a používání peněžních prostředků.

Finanční právo zahrnuje širokou škálu témat, včetně bankovnictví, cenných papírů, daní, pojištění, derivátů, správy investic a ochrany spotřebitele, čímž se zajišťuje účinnému fungování finančních trhů a ochrany spotřebitele před klamáním a vykořisťováním. Všechna tato témata se řídí souborem právních předpisů podporujících spravedlnost, integritu a stabilitu na finančních trzích a zmírňují systémová rizika a to zejména k vytvoření předvídatelného prostředí pro investice, prospěchu integrity finančního systému a efektivity řešení sporů.

Porozumění finančnímu právu je zásadní pro pochopení tvorby bankovní a finanční regulace, ale i právního rámce pro finance obecně. Tento sektor zahrnuje podstatnou část obchodního práva a tedy podstatnou část globální ekonomiky fungující na úrovni veřejného a soukromého práva, kde se zaměřuje především na finanční transakce, finanční trh a jeho účastníky.

Řádné a transparentní vyúčtování závisí na jasné právní politice týkající se finančních transakcí. Pochopení právních důsledků transakcí a struktur, jako je náhrada či odškodnění, je zásadní pro docenění jejich dopadu na finanční transakce, což je i jádrem finančního práva.

Finanční právo je také chápáno tak, že se skládá ze tří pilířů tvorby práva na jejichž základě právo integruje s finančním systémem a finančními transakcemi obecně. Tyto tři složky, kterými jsou tržní postupy (praktiky), judikatura a regulace, společně pracují na řádném fungování finančních trhů.

Tržní praktiky vytvářejí vnitřní normy, které strany dodržují a odpovídajícím způsobem ovlivňují právní normy, které vznikají, když jsou tržní normy buď porušeny, nebo jsou zpochybněny soudními rozsudky. Soudy se často snaží o reverzní inženýrství záležitostí, aby dosáhly komerčně prospěšných výsledků. Judikatura tak, pokud jde o dosahování efektivních výsledků, funguje podobným způsobem jako tržní praxe, z čehož finanční právo čerpá většinu svého pragmatismu.

Z hlediska regulační optiky je třeba zdůraznit alespoň tři: tržní, fiduciární a spotřebitelský přístup k finančním vztahům, které vyplývají především z národních a mezinárodních regulačních a legislativních režimů, upravující praxi finančních služeb. Jde o široký soubor politik, které se ve většině jurisdikcí vztahují na finanční sektor a jsou odůvodněny dvěma hlavními rysy financí: systémovým rizikem a informační asymetrií. Nedílnou součástí finanční regulace je dohled nad určenými finančními společnostmi a trhy ze strany specializovaných orgánů (viz bankovní dohled).

Klíčové poznatky:

• Finanční právo je právní struktura, která reguluje finanční trhy a služby.
• Klíčovými hráči v oblasti finančního práva jsou vládní agentury, korporace, instituce, investiční banky a spotřebitelé.
• Pochopení průsečíků finančního práva s dalšími disciplínami, jako je daňové a majetkové právo, je zásadní pro formování regulovaných transakcí a investic.

.

.

.