Oblasti zájmu

Občanské právo

.

studijní programy

.

Občanské právo je nejrozsáhlejším právním odvětvím našeho českého právního řádu. Tento právní systém pochází původně z Itálie ze starověkého římského práva, ale především z Francie, a to z napoleonského zákoníku. Jeho základní principy jsou kodifikovány do systému odkazování, který slouží jako primární zdroj práva. Základním pramenem občanského práva hmotného je občanský zákoník. Občanské právo je u nás děleno na hmotné a procesní. Občanské právo hmotné pak upravuje zejména:

• rodinné právo
• závazkové právo
• základy soukromého práva
• věcná práva
• duševní vlastnictví

Občanské právo procesní je potom soubor norem upravujících postup v občanském soudním řízení. Tato řízení dále dělíme na sporná (dvě proti sobě stojící strany ve vzájemném sporu) a nesporná (dvě strany beze sporu, avšak oprávnění o rozhodnutí o dané situaci má pouze soud). Toto občanské soudní řízení má také svoji strukturu:

• zahájení řízení (žaloba, návrh)
• průběh řízení (dokazování)
• zakončení řízení (vydání rozhodnutí)

Občanskoprávní systém je často porovnáván se systémem práva obecného, který má původ ze středověké Anglie. Občanské právo má formu právních kodexů (např. napoleonský zákoník), právo obecné pochází z nekodifikované judikatury, jež vzniká v důsledku soudních rozhodnutí, která uznávají předchozí rozhodnutí soudu jako závazný precedens. Prvořadým zájmem občanského práva jsou potom práva a povinnosti osob (jak fyzických, tak právnických) mezi sebou navzájem, zhmotněné v občanském zákoníku, který také stanoví tyto zásady:

• zásada autonomie vůle
• zásada poctivosti
• zákaz zneužití práva
• právo náleží bdělým (vigilantibus iura skripta sunt)
• smlouvy se mají plnit (pacta sunt servanda)
• nikdo nemůže převést více práv, než sám má
• zásada prevence
• nikomu neškodit (neminem leadere)
• ochrana dobrých mravů

.

.

.