Oblasti zájmu

Právo Evropské unie

.

studijní programy

.

Právo Evropské unie je bráno jako základ evropské integrace (evropského sjednocování). Zaměřuje se na cíl jednotného společného práva ve všech členských zemích. Staví na základech původní historické zkušenosti kontinentálního evropského práva. Jde o nezávislý právní systém, který má před národními právními systémy aplikační přednost. Na jeho vzniku, zavedení či dohledem nad ním a na jeho dalším vývoji se podílí řada institucí EU.

Společné právo EU má tři oblasti, které se navzájem prolínají:

• primární právo
• sekundární právo
• judikatura (výkon soudní moci, souzení)

Evropské právo je seřazeno v takzvaném „Acquis communautaire “.

Primární právo EU je složeno především ze smluv EU ale i dalších úmluv. Jde o dohody, které byly uzavřeny mezi vládami členských zemí a které odpovídají právní formě smluv. Musí být ratifikovány parlamenty členských států, stejně jako všechny jejich případné změny. Smlouvy EU se také týkají úkolů a pravomocí institucí a orgánů EU. Upravují zákonodárné, výkonné a judikativní postupy společného práva EU.

Právní akty Unie (dříve tzv. sekundární právo) vycházejí ze smluv EU a jsou tvořeny a schvalovány podle postupů, stanovených ve článcích smluv EU. V zakládajících smlouvách Evropských společenství jsou stanoveny tyto právní akty:

• nařízení (obecně závazné a bezprostředně použitelné v každém členském státě)
• směrnice (zavazují členské země dosáhnout určitých cílů během určené doby)
• rozhodnutí (pro příjemce závazná, mohou se týkat členských zemí, právnických či fyzických osob)
• doporučení a stanoviska – nejsou závazná, nedodržení doporučení však může být sankciováno

Všechny nařízení, směrnice a rozhodnutí určená všem členským státům jsou zveřejněny Úředním věstníkem EU.

Judikatura EU, vykonávání její soudní pravomoci, obsahuje rozsudky Soudního dvora Evropské unie a Tribunálu ve sporech, které jsou předloženy Komisí, soudy členských států, organizacemi nebo jednotlivci.

.

.

.