Oblasti zájmu

Trestní stíhání

.

studijní programy

.

Trestní stíhání je částí trestního řízení v době od zahájení stíhání usnesením až do právní moci rozsudku či jiného rozhodnutí, kterým trestní stíhání končí. Z fáze prověřování okolností, zda byl čin vůbec spáchán, přechází trestní řízení trestním stíháním do fáze vyšetřování spáchaného trestného činu. Proto je zahajováno až po dostatečném odůvodnění závěru, že trestný čin spáchala určitá osoba. Pokud závěr dostatečně odůvodněn není, dochází k odložení věci.

K zahájení trestního stíhání je potřeba výrok usnesení, který musí obsahovat popis vyšetřovaného skutku, zákonné označení spáchaného trestného činu a taktéž identifikaci obviněného. Policejní orgán poté v odůvodnění označuje skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti stíhání. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost.

V případech, které taxativně uvádí zákon, není přípustné trestní stíhání vůbec zahájit. Je tomu tak např. tehdy, pokud prezident republiky udělí milost ve formě abolice (tzn. zastavení nebo nezahájení trestního řízení) a to v případě promlčení či v případě, kdy podezřelá osoba disponuje imunitou nebo není vzhledem ke svému věku trestně odpovědná. Pokud však obviněný na projednání věci trvá, trestní řízení se zahájí i přes všechny výše jmenované případy.

Trestní stíhání může být v průběhu dočasně přerušeno státním zástupcem, třeba v případě, že obviněný trpí těžkou chorobou nebo není znám jeho pobyt. Stejně tak může být státním zástupcem trestní stíhání i zcela zastaveno v případě, že je nezpochybnitelně dokázáno, že se daný skutek nestal, není trestným činem nebo nebyl spáchán obviněným, popřípadě zanikla jeho trestnost.

V opačném případě po prošetření všech relevantních okolností a zajištění důkazů i svědků trestní stíhání obvykle pokračuje, a to podáním obžaloby a dále nařízením hlavního líčení, kde se rozhodne jak o vině obžalovaného, tak i o jeho případném trestu.

.

.

.