Oblasti zájmu

Ústavní právo

.

studijní programy

.

Ústavní právo je soubor práv vymezujících role, pravomoci a struktury různých entit v rámci státu. Jmenovitě se týká exekutivy, parlamentu nebo legislativy a soudnictví, stejně tak základních práv a svobod občanů. Ve federálních zemích, jako USA a Kanada, se zabývá vztahy mezi ústřední a státní vládou nebo provinční a teritoriální vládou.

V Evropě jsou ve všech státech ústavy kodifikovány avšak mimo Evropu tomu tak býti nemusí, ačkoli všechny takové státy mají ius commune nebo právo země, které se může skládat z různých imperativních a konsensuálních pravidel. Ty mohou zahrnovat zvykové právo, úmluvy, statutární právo, právo vytvořené soudcem nebo mezinárodní pravidla a normy.

Ústavní právo se zabývá základními principy, kterými vláda vykonává svou pravomoc. V některých případech tyto principy udělují vládě specifické pravomoci, jako je pravomoc zdaňovat či provádět jisté výdaje pro blaho obyvatelstva. Jindy ústavní principy omezují to, co může vláda udělat, jako je zákaz zatčení jednotlivce bez dostatečného důvodu.

Hlavními prameny ústavního práva jsou obecné právní principy a hodnotová učení (myšlenkové koncepce, politické ideje apod.).

V závislosti na typu právního řádu a právní kultury jsou sepisovány do jednoho či několika právních aktů označovaných jako ústavy (konstituce apod.) a dále případně rozváděny zákony, ústavními zákony, mimořádnými či organickými zákony, což jsou určitým mezistupněm mezi zákony ústavními a prostými; provádějí ústavu, stanovují konkrétní parametry dělby moci a podrobně upravují vztahy mezi nejvyššími státními orgány.

Tyto zákony pak odbřemeňují ústavní úpravu, a přitom zajišťují klíčovým institucím ústavního a politického systému potřebnou stabilitu. Tak tomu je i v České republice.

Dalšími prameny ústavního práva je např. soudcovské právo, nálezy ústavního soudu, právní obyčeje, mezinárodní a vnitrostátní smlouvy, normativní akty hlav státu a v některých zemích třeba i tzv. komunitární či náboženské právo.

Nejdůležitější normy českého ústavního práva tvoří předpisy ústavního pořádku.

.

.

.